Curia antiqua

Nové téma na blogu - železnice

2011-03-22T16:43:00.002+01:00

Již brzy se na blogu objeví několik článků věnujících se železniční tématice.

GNU/Linux Debian 5.0 (Lenny)

2009-04-07T22:11:00.004+02:00

Zdravím čtenáře a jak sám název napovídá, dnes hodlám napsat pár slov vlastního hodnocení o operačním systému Debian.

Debian je svobodný operační systém založený na jádře Linux, současná verze 5 (pracovní název Lenny) disponuje stabilní verzí grafických prostředí GNOME a KDE, v prvním případě verze 2.22.x, ve případě druhém verze 3.5.10. Systém samotný vznikl v rámci projektu GNU/Linux a jeho nejvýznamnější odnoží je operační systém Ubuntu, zároveň také nejpoužívanější linuxová distribuce. Co mají všechny tyto distribuce společné, je debianový balíčkovací systém, jinými slovy: stejně jako v MS Windows instalujeme programy pomocí EXE souborů, v Debianu, Ubuntu a všech těchto sub-debianových distribucích tak činíme za použití tzv. balíčků DEB.

Typické pro Debian jsou jeho 3 hlavní oficiální zdroje. Zdroje (neboli repozitáře) softwaru jsou kanály, odkud jsou stahovány balíky pro instalaci či aktualizaci systému. Třemi oficiálními kanály pro Debian rozumíme tyto:
-> stable (stabilní, např. současné GNOME ve verzi 2.22.x)
-> testing (většinou stabilní, avšak stále testováno debianovou komunitou)
-> unstable (nestabilní či debianovou komunitou stále vedeno jako nestabilní)
Zdroj testing bývá nazýván jako "squeeze," v případě unstablu je možné setkat se s označením "sid." Zejména nestabilní repozitář vývojáři nedoporučují běžným uživatelům používat, pokud se tito sami nechtějí účastnit testování a vývoje softwaru pro Debian.

Zejména pro Debian platí, že je orientován na stabilitu a jistotu než aby se pouštěl do odvážných kroků a uživatel tak riskoval jakýkoli pád. Výhodou Debianu jsou jeho skutečně minimální nároky na hardware a fakt, že sám systém zabírá na disku velmi málo místa (mezi 2 - 3 GB, dále závisí na množství používaného softwaru). Pakliže jste tedy příznivci toho mít svůj systém co nejvíce možno aktuální a získávat žhavé novinky či betaverze aplikací, není Debian tím pravým linuxem, který hledáte. V tom případě je daleko lepší používat například ArchLinux nebo Gentoo (které disponuje těmi nejnovějšími verzemi aplikací, avšak je nutné nechat systém si tyto balíky zkompilovat...).

Co tedy Ubuntu přejalo od Debianu je jeho vlastnost zachovávání stability, jak dalece je to až možné, avšak nejnovější verze klíčových aplikací, jakými je například webový prohlížeč Firefox, jsou v DEB formátu zabalíčkované a nabídnuté k aktualizaci již záhy po vydání.

Další dvě videa

2009-03-06T21:16:00.005+01:00

Tak tady máme další z nejlepších videí na Youtube.

Na prvním je soudruh zlepšovatel Karel Jirásek, který vymyslel nový způsob vykládání dřeva z vagónů.

Druhé je náborový klip do ukrajinské armády.

Dvě vtipná videa

2009-01-29T20:46:00.007+01:00

Říkal jsem si, co dát jako první příspěvek do Curia antiqua, jestli to má být nějaký "bullshit" jako má v blogu "kolega Hugo", nebo raději něco jinýho. No, nic mě nenapadlo, tak sem alespoň hodím nějaká oblíbená vtipná videa z Youtube, který poslední dobou prošel pár změnami. Není to například tak dlouho, co nám Google tuhle stránku přeložil do češtiny, což by mohlo na Youtube přilákat ještě víc českých uživatelů (třeba těch, kteří teď používají seznamácký Stream). Také plánují zavést jednoduší stahovaní videí, kdy už nebude potřeba externí program, ale Youtube bude rovnou nabízet odkaz pod sledovaným videem (bude asi jenom u některých, prověřených na absenci závadného obsahu).
A teď už k samotným videozáznamům:

Oblíbená televizní soutěž

Američané

Proč odsuzuji princip kolektivní viny

2009-01-27T00:11:00.019+01:00

Vážení čtenáři,
tímto článkem otevírám téma. Téma složité, bolestivé pro všechny a tolikrát probírané, že už si sami přestáváme uvědomovat, kdy diskuse o něm pořádně začaly.
Na úvod, takzvané Benešovy dekrety jsou věcí nejen ožehavou, avšak také právně velmi složitou, kterou laická veřejnost byla s to pojmout jen z nepodstatné části. Nerad bych otevíral diskusi na téma právě dekretů presidenta Edwarda Beneše, neboť bych musel vzít v potaz stovky stran právnických textů, z nichž drtivá většina ani nepojednává o řešení národnostních otázek v poválečném Československu (III. republice). Chci se tímto článkem zaměřit výhradně na vyjádření svého postoje k principu kolektivní viny jako takové, zaměřit se na ni jako na problém morální a etický...

Princip kolektivní viny je téma rozebírané již v Bibli (kdy Bůh naznačuje, za jakých podmínek města Sodomu a Gomoru uvrhne do zkázy či nikoli). Ostatně jako většina Písma, i toto je pouze jedno velké přirovnání; snad nikde není možno nalézt tolik metafor a eufemismů jako právě v Bibli. Je tedy nanejvýš důležité nevykládat její obsah (a totéž platí i na příběh o zkáze měst Sodoma a Gomora) doslovně. Umět nalézt správný smysl je někdy velmi těžké i pro biblisty, natož pro nás - laiky.
Tím jsem chtěl jen krátce poukázat na odvěkost dilemat, jež vznikají při řešení otázky, co je a není kolektivní vina a jak se proti takovému provinění má postupovat. Po 8. květnu 1945, v poválečné euforii, se silně projevovaly prvky nacionalismu v řadách příslušníků středoevropských národů, jejichž většina byla v průběhu okupace a II. světové války persekuována nebo byly omezeny jejich svobody. Tento myšlenkový proud nenávisti ke všemu německému byl svým způsobem pochopitelný a nepochybně to byla logická reakce na válečné události, na celou tu tragédii. Mnoho Čechů a Slováků prahlo po odvetě a jakmile se jim naskytla příležitost, začali se mstít na obyvatelích německé a maďarské národnosti. Toto byl společenský proces vzniklý z pochopitelných důvodů, avšak z důvodů naprosto nepochopitelných nebyl státní mocí ani spravedlností nejen zastaven, ale dokonce ani odsouzen. President Beneš se svými názory netajil už během předešlých návštěvách Moskvy, a sice že otázka československého pohraničí, jež má být obnoveno ve svých předmnichovských hranicích, je natolik ožehavá, že je nutno ji řešit a nejsnazší cestou že je vysídlení německého obyvatelstva z tohoto prostoru.
Že se poválečné represálie nevztahovaly pouze na válečné zločince, středně a vysoce postavené nacisty a kolaboranty, nýbrž na všechny Němce (kteří žili na území ČSR) bez rozdílu, je velice politováníhodná záležitost. Ještě smutnější však je, že ta část tzv. "Benešových dekretů," která transfer obyvatel a konfiskaci majetku umožnila, nebyla dodnes právně pozastavena či zbavena dodatečně platnosti (za podmínek, že "tímto jsme si všichni rovni" a "pojďme začít odznova").

Následující citací z knihy Pravda o Československu 1945 - 1948 od pana Karla Kaplana bych chtěl svůj názor obhájit a svá slova shrnout...

Cituji:
Princip kolektivní viny fungoval na rozhraní války a míru jako hlavní článek ideologie odstranění národních menšin. Jako zásada je nesprávný a to bez ohledu na formu, v jaké se provádí. Nejen odporuje demokratické menšinové politice, ale zcela ji vylučuje. Demokratický postup při zvláště složitých vztazích mezi Čechy a Němci, Slováky a Maďary v té době předpokládal uznat rovnoprávnost občanů německé a maďarské národnosti a zbavit práv a potrestat pouze tu její část, která se dopustila trestných činů proti státu a jeho obyvatelům nebo zastávala vedoucí funkce v organizacích, jež vyvíjely činnost v tomto směru.

Princip kolektivní viny nerozlišuje mezi viníky a nevinnými a nerespektuje obecně uznávanou existenci početné skupiny občanů, politicky pasivních a bez politických zájmů, kterých zneužívají strany s totalitním programem. Nepočítá rovněž s myšlenkovým pohybem, kterým prochází každá vrstva obyvatel na základě vlastních zkušeností, získaných během několika let s režimem. Princip kolektivní viny znamená absolutní nadvládu národa nad menšinou, „vítěze nad poraženými.“ Uplatnění této praxe automaticky plodí negativní následky. Vyřazuje vnitřní kontrolu dodržování zákonů, i těch, které se týkají občanů německé a maďarské národnosti. Ti se stávají obyvateli bez práv, postaveni mimo zákon a též bez možnosti dožadovat se respektování zákonů. Takový stav vytváří základnu masové nezákonnosti, před kterou nelze nakonec uchránit ani antifašisty. Navíc podle principu kolektivní viny jsou pouze „omilostněni“ a ve skutečnosti nejsou politicky ani občansko-právně zcela rovnoprávnými občany státu, za který bojovali a trpěli.

GNU/Linux Ubuntu 8.10 (Intrepid Ibex)

2009-01-26T14:35:00.001+01:00

Zdravím čtenáře,
na úvod - přestěhoval jsem se (na dobrou radu kamaráda) z adresy http://www.antiqua.blog.cz sem. Zaplaťpánbů - blog.cz se s blogspotem opravdu porovnávat nedá.

Už kdysi jsem slíbil, že napíšu něco víc o své oblíbené linuxové distribuci - Ubuntu. Koncem října 2008 vyšla verze 8.10 (první číslo vždy znamená rok - tedy 2008 - a druhé číslo měsíc roku). Je to již nějaký pátek, těch několik málo bugů (převážně v ovladačích pro grafické karty ATI) bylo konečně odstraněno a z této verze, jejíž pracovní název zní Intrepid Ibex (česky "neohrožený kozoroh"), se stal nejpoužívanější linux.
Já osobně jsem si Ubuntu oblíbil převážně pro jeho snadné ovládání a uživatelsky přívětivé grafické prostředí GNOME, jež je k dispozici v aktuální stabilní verzi 2.24.1.
Nutno dodat, že se Ubuntu stává, dle slov mých dobrých kamarádů a spolu-linuxáků, svým způsobem neustále "blbuvzdornějším." K tomu mohu dodat jen toliko, že snadnost jeho ovládání, každým dnem se oddalující od původní práce v příkazové řádce, je opravdu znatelná již při prvním kontaktu.

Byť novější, drží se i tato verze (intrepid) zaběhnutých pravidel vývoje této distribuce vzniklé z Debianu, zejména pro Ubuntu platí heslo: "Raději pomalejší vývoj grafického prostředí a podobných aplikaci, nežli riskovat nestabilitu systému." A myslím, že to není špatná věc, neboť kdo chce být ten správný "geek" a mít všechno graficky nejnovější a zkoušet rychle se vyvíjející software a grafiku, ať zkusí KDE (K Desktop Enviroment).
Ale i v Ubuntu, které se v procesu zvaném "freeze" (zamrznutí) pozastaví na určité úrovni a nové verze aplikací v aktualizacích většinou nenajdeme (většinou, tedy například s výjimkou Firefoxu, Opery apod.). Aktualizace pro Ubuntu samozřejmě vycházejí, avšak jsou to především záležitosti zabezpečení systému či různých oprav. Kdo má zájem mít to nejnovější, může velmi snadno stahovat debianové balíčky (instalační soubory aplikací pro Ubuntu, Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu a Debian) ze stránek GetDeb, kde jsou uveřejněny vždy nejnovější verze různých aplikací zabalíčkované již přímo pro výše uvedené distribuce (přímo na stříbrném podnose :)
Jinou možností, jak si aktivovat například podporu a aktualizaci aplikací na jejich nejnovější, nejčastěji vývojové, verze, je používat aplikaci Ubuntu Tweak, která slouží ještě mnoha jiným účelům, jakými je například vyčištění dočasné paměti (do které se ukládají balíky stažené při aktualizacích nebo instalacích) či odinstalování balíků, které již nejsou třeba (říká se jim nejčastěji nepotřebné závislosti, uživatelé Mandrivy je budou znát především jako tzv. "sirotky"). Tyto dvě funkce nahrazují použití právě příkazové řádky, ve které bychom pro vyčištění museli zadávat:
- sudo apt-get autoremove
- sudo apt-get clean

Díky mnoha takovýmto uživatelsky snadným a přívětivým funkcím se Ubuntu stává populárním systémem, jehož vývoj rozhodně nestagnuje. Přeju jeho vývojářům hodně úspěchu, zdaru a vděčných uživatelů!